Hrací strojek

Karel Plíhal

1:NG#ad svátečním pD#itím čFmekáš, kdy už chC#ytím,
kdHy už jiskra přC#eskočD#4susí,    D# 
nG#áhle mezi řD#ečí vFme tmě ruka nC#ěčí
zlHatým klíčkem D#otočG#í.
2:Stává se to zřídka, čas jak stará zídka
na prášek se rozdrolí,
pán se dvorně klaní, k tanci vyzve paní,
roztáčí se soukolí.
R:TEiše cinká strojek hrG#ací, tEóny hodné mistra sklHáře,
mEizí v dálce kdesi v mrG#acích, kdEe se rozpouštějí v pHářeD#.
3:Pán se stále klaní roztančené paní,
nic jinýho neumí,
ač má v hlavě zmatky, kolečka a drátky
jeho vášně utlumí.
4:Tak jí aspoň znova šeptá něžná slova,
ona se jen usmívá,
ve strojku to chřestí, zvonivýho štěstí
pomaloučku ubývá.
5:Poslední dvě noty zpité do němoty
mizí na dně skleniček,
pán se ohnul v pase, a tak skončila se
krátká láska na klíček.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:07:01.503+00:00
Výsledky hledání: